Nedávno jsme vám psali o tom, jak ke svému jménu přišly karlínské tramvajové zastávky a stanice metra. Článek se líbil, a tak pro vás máme další ve stejném duchu, tentokrát o ulicích pojmenovaných podle známých osobností. Alespoň o těch delších ulicích. Víte, kdo byli Thám, Hybeš nebo Vítek?
Březinova
Ulice vznikla roku 1900 a dostala název Rokycanova. Až v roce 1947 se přejmenovala na Březinovu podle českého básníka a spisovatele Václava Jebavého (1868–1929) vystupujícího pod pseudonymem Otokar Březina (asi tušíme, proč nechtěl psát vážnou poezii pod svým pravým jménem). Živil se jako učitel a svůj život zasvětil studiu jazyků a evropské či indické filozofie. Byl samotář poznamenaný úmrtím svých rodičů, což se promítlo do jeho melancholických a ponurých symbolistických děl. Společně třeba s F. X. Šaldou patřil k představitelům České moderny.
Hybešova
Strossmayerova, Vitoldova a od roku 1952 ulice Hybešova. Název dostala po Josefu Hybešovi (1850–1921). Publicista a sociálnědemokratický poslanec říšské rady byl spoluzakladatelem Československé sociální demokracie.
Pernerova
Ulice procházející z jednoho konce Karlína na druhý se jmenovala Žižkova, Olomoucká, a jednu dobu dokonce UNRRA – podle United Nations Relief and Rehabilitation Administration. Tato organizace pomáhala zemím zasaženým druhou světovou válkou. Pernerova se jí říká od roku 1951 po Janu Pernerovi (1815–1845), významném projektantovi a staviteli železnic, díky němuž dodnes stojí karlínský viadukt. Nešťastnou náhodou zahynul při stavbě železnice z Prahy do Olomouce, když si poranil hlavu nárazem do návěstního sloupku.
Šaldova
Původně Poděbradova, pak Jihlavská, potom opět Poděbradova a až v roce 1947 Šaldova. František Xaver Šalda (1867–1937) byl už za svého života velmi uznávaný český literární kritik a vůdčí osobnost kultury své doby. Na Karlově univerzitě přednášel jako profesor dějin moderní literatury.
Thámova
Thámova ulice vznikla spojením Vodní (podle dnes už neexistujícího karlínského ramena Vltavy), Nové a Půtovy v roce 1877. Tehdy ji město nazvalo Karlova po Karlu IV., v roce 1940 si to rozmyslelo a pět let jí říkalo Nymburská, další dva roky zkoušelo znovu Karlovu, ale nakonec vyhrála Thámova. Od roku 1947 tedy nese jméno českého obrozence, herce, básníka, překladatele a dramatika Václava Tháma (1765–1816). Ten už ve svých 17 letech získal doktorát z filozofie a odhaduje se, že přeložil nebo napsal 150 až 200 her.
Vítkova
Vítek z Hory byl pražský měšťan, který ve 14. století vlastnil všechny vinice na vrchu Vítkov, k němuž také Vítkova ulice vede. I v tomto případě šlo původně o tři různé ulice: Kateřinskou, Jakubskou a Úřední. Do Vítkovy se spojily už roku 1870. Od té doby se název ulice nezměnil, kromě let 1940–1945, kdy se jmenovala Terezínská.
O tom, kdo byli Urx a Křižík, se dočtete v článku o karlínských zastávkách a stanicích metra.
